Naše pozorování

Po přihlášení do projektu Venus Transit 2004 jsme se rozhodli provést všechna potřebná pozorování a měření z krajské hvězdárny v Rokycanech (13,6043°E ; 49,7521°N). Protože první kontakt Venuše se slunečním kotoučem byl očekáván v 8:19:47 museli jsme vyrazit z Klatov okolo páté hodiny. Náš „tým“ se skládal ze tří studentů a dopravu nám zajišťujícím vyučující fyziky, přijel sice asi s 15-ti minutovým zpožděním, zato však ve vozu značky Trabant(což vzbudilo u ostatních účastníků smích). Jízda samotná zabrala asi hodinu. S sebou jsme měli dva zrcadlové dalekohledy (150/750 a 114/900), oba na paralaktických montážích, klasický zrcadlový fotoaparát, digitální fotoaparát, digitální kameru, stativ, rádiově řízené hodiny, jeden výtisk Astropisu a svačiny. Oba dalekohledy byly samozřejmě vybaveny příslušnými filtry, ten větší z nich - 150/750 - speciální fólií Baader Astrosolar, poskytující ostrý nafialovělý obraz (obraz byl krásně ostrý i při větším 120x). Druhý byl pokryt filtrem na bázi mykačové fólie, sluneční disk jsme proto pozorovali v nažloutlém odstínu. Pro účel fotografování byl vyroben speciální nástavec umožňující fotografování zrcadlovkou s objektivem průměru 52mm přes okulár většího dalekohledu. Naneštěstí došlo ke špatnému založení filmu (černobílý Kodak ASA 100), a proto jsme byli, co se týče záznamu, odkázáni na digitální techniku. Digitální kamerou jsme natáčeli a fotili projekci v hlavní kopuli (200 mm čočkový dalekohled). Výsledkem jsou 2 pasáže, jedna téměř 40-ti minutová, druhá asi 25-ti minutová a 58 fotografií. Dokumentární funkci zastal digitální fotoaparát FujiFilm Finepix S5000. Jak bylo řečeno, funkci měl převážně dokumentární, ale pořídili jsme i fotografie z různých projekcí a několik přímých fotografií Slunce (foceno přes filtr menšího dalekohledu), které jsou při větším zvětšení vcelku kvalitní. První kontakt Venuše se Sluncem se nám nepodařilo včas a přesně rozpoznat, vše jsme ale nahradili pozorováním záznamu z kamery a rozborem fotografií. V době předcházející druhému kontaktu jsme nafotili několik snímků, pečlivě zaznamenali čas, clonu a délku expozice. Následoval druhý kontakt, avšak kvůli kapkovitému efektu jsme nebyli přes dalekohledy schopni určit přesný čas přechodu, ten jsme odhadli na 7:37:13, později byl zpřesněn rozborem pořízeného záběru a fotografií. V nadcházejících více než pěti hodinách jsme neustále udržovali Slunce s Venuší v dalekohledech, kromě toho jsme seděli, řešili nejen fyzikální problémy a dokonce jsme poskytli rozhovor Českému Rozhlasu (který byl ještě toho dne odvysílán). Naše pozorování bylo dokonce označeno za „profesionální výzkum“. Čas jsme si též krátili „chytáním“ letadel našimi dalekohledy, zkoumáním dírkové komory a rozhovory s astronomy. Všichni opět zpozorněli několik minut před první hodinou odpolední, třetí kontakt byl očekáván v 13:03:42. Přímým pozorováním jsme tento určili na 13:03:27. Při užití 6,5mm okuláru jsme dokonce pozorovali atmosféru Venuše, efekt byl však zkreslený kvůli protažení obrazu Venuše. Opět jsme naprázdno fotili a zaznamenávali, blížil se však konec a my jsme určili poslední kontakt na 13:22:59. Zbývalo pouze zabalit vybavení, rozloučit se a poděkovat personálu hvězdárny a vydat se směrem Plzeň.

Všechny časy jsouUT + 2h!!!

Autoři textu: Viktor Kadlec, Kryštof Touška